Nosál jako domácí mazlíček

Jestliže bychom zavítali do oblastí Venezuely, Kolumbie nebo severní Argentiny, mohli bychom tu spatřit jedno roztomilé zvířátko. Po kraji se tu prohání nosál červený.

· Poznáte ho docela snadno podle jeho dlouhého nosu, díky kterému vypadá jako Cyrano z Bergeracu.

· Oproti tomuto hrdinovi divadelních prken, má ten zvířecí jednu výhodu – můžete ho směle chovat doma.

nosál na stromě
Je pravda, že je to trochu netradiční mazlíček, ale rozhodně není nebezpečný nebo nezvladatelný. Má ale své specifické vlastnosti, které budete muset tolerovat.

o Jednou z nich je jeho velká zvědavost.

Tento povahový rys má své pro i proti.

o Právě díky němu je nosál snadno ochočitelné zvířátko.

o Jenže vám všude vleze.

o Nebude prostor, který by nechtěl prozkoumat.

mládě nosála
A tak budete mít neustále rozházené věci a vysypané kuchyňské zásoby. Že vám to nevadí? Tak mu můžete začít chystat ubytování. On se totiž za vaši trpělivost umí odměnit svou přítulností.

Nosál potřebuje velké pole působnosti

Nosál je velice inteligentní zvířátko, které se snadno naučí chodit na kočičí záchodek. Venku ho můžete začít trénovat na procházky s kočičím vodítkem. Pamatujte ale na to, že nosál potřebuje pro svou spokojenost hodně pohybu. Pokud nemáte větší byt, raději na svůj sen zapomeňte a adoptujte si na dálku nějaké zvířátko v nejbližší zoologické zahradě.

· Chovatelé totiž doporučují vyhradit nosálovi celou místnost nebo pořídit alespoň velkou voliéru.

· Také by nemělo být chováno pouze jedno zvířátko.

Váš nosálek bude potřebovat hodně hraček.

o větve

o pařezy

o budky

o špalky

o prolézačky.

nosáli pohromadě
Na zem můžete použít písek a piliny. Hlavně je důležité nezapomenout na to, že chov nosála červeného podléhá registraci a povolení k chovu zvířat se zvláštní péčí.

A jedna rada na závěr – až se váš nosál zmocní nějaké kořisti, nesnažte se mu věc vzít. Tím byste ho dokonale naštvali.

Posted in Nezařazené