· Svým jedinečným komunikačním stylem, který by se dal často nazvat až šoumenstvím, si vždy dokázal podmanit publikum. Ať už představoval nový iPhone nebo vedl prezentaci na konferenci Applu. Z ničeho dokázal udělat něco.
· Nabízel k prodeji věci, které měl zatím jen ve svých představách.
· Při hledání kupců, za kterými měl přijít se skromností, si nakonec diktoval podmínky.
· Byl mistrem slova. A to mu hrálo do karet. Představování nového výrobku byla show. Tajemná a kouzelnická.
· Natěšeně prezentoval novinky.
· Uměl se nabídnout nejen trhu, ale i médiím. Drobné designové detaily přístrojů byly inspirací pro návrháře, umělce i architekty. Vtáhl do svých produktů mnoho lidí i těch „netechnických“. Kladl obrovský důraz na samotný produkt a jeho zpracování. Za vše mluví například barevný iMac, velké obrazovky i displeje. Zvládl propojit zábavu i komunikaci. Měl talent odhalit díry na trhu, doplnit je svými výrobky a stvořit úplně nové trhy.
· Měl své představy, i co se týče domlouvání schůzek. Chtěl, aby obchod působil co nejrušněji, a tak si sjednával několik schůzek najednou. Vždy chtěl, aby se zákazníci ujišťovali, že je prodavač poslouchá.
· Každé slovo asistenta bylo předem pečlivě promyšleno. Zákazník nikdy nesměl mít pocit, že se na ně někdo z firmy povyšuje. A proto bylo nepřístupné, aby je prodavači opravovali, když špatně vyslovili jméno produktu či ho nesprávně určili.
· Bylo nutné, aby se nováčci na několik týdnu stali stínem zkušenějších kolegů a v této době nesměli komunikovat se zákazníky.
· Jeho obchodní filosofii, kdy se musí prodavač k zákazníkovi chovat osobně a vřele, mohl zvládnout jen nebojácný extrovert.
A přesně takový byl on sám, kterého jistě není třeba představovat. Proměnil své rysy osobnosti v podnikatelskou filozofii. Uměl zničit lidi okolo sebe, pokud chtěl. Dával jim otázky, i když předem věděl, že odpověď neznají. Tlačil svůj tým na hranici možností. A často i za ni.